Květen 2017

Energie některých lidí

22. května 2017 v 11:12 | Pukavčí syn |  Myšlenky, názory, dojmy

Takzvaní zvláštní lidé jsou velice inspirativní. Snažím se na svět podívat jejich očima, zamýšlet se nad problémy z jejich pohledu a možná přehodnocovat svoje stanoviska. Ne často samozřejmě, ale několikrát se stalo, že otevřenější pohled na věc druhého, otevřel oči i mě. Nejlepší je ovšem čerpat od lidí, kteří si naplno užívají. Kolem kterých stačí jenom projít a máte hned lepší den. Ať už se při procházce ulicemi neustále usmívají, čímž nutí usmát se i vás. Nebo jsou to nadšení sluchátkový zpěváci. Nebo Lorde.

V Praze se mi stalo cca desetkrát, že jsem potkal nějakou slečnu, jak se na všechno a všechny usmívá. V záplavě neutrálních výrazů a pohledů do mobilů se řítí vlna radosti a barev. Mohla bejt zkouřená, připitá, hloupá, nebo nejvíc

Y2K v práci

9. května 2017 v 15:03 | Pukavčí syn |  Story

Dlouho jsem vás nezavedl mezi regály a před pokladnu. Znovu až dneska, protože dnešek se opravdu povedl. Mohl bych ho shrnout asi takhle: před rokem 2000 se všichni obávali Y2K a já ho dneska zažil.

V podstatě se všechno sralo už od rána. Ne vyloženě sralo, ale dělalo to čáry přes časový rozpočet. Protože byl včera státní svátek a obchody měly zavřeno (znovu až v září :( ), byla takřka vyprázdněná zelenina s ovocem a regály s masem. V takovou chvíli netrpělivě čekáte na kamion, jenže ten se jako na potvoru zdrží a dojede 15 minut po otevření obchodu. Zatímco se vedoucí trápila s OZ, já s masem, tak zákazníkům se vzbouřila mašina na výkup lahví. Ten nervydrásající zvonek na dveře skladu. Ten fakt, že jste skladu blíž. Ten fakt, že vedoucí na to sere.

Máte králičí stehna?

"Hen tu mi to píše cosik." pokřikoval pán s prázdnejma lahvema Primuse.
"Hm hm hm hm." mumlal jsem si, zatímco jsem četl na displeji, v čem je problém.
"Tak co?" tázal se pán.
"Chviličku vydržte, podívám se na to."