Říjen 2016

Zpovědnice

14. října 2016 v 18:00 | Pukavčí syn |  Blog

Časy Bravíčka jsou tytam a dnešní mládež, a já, už nemůže listovat proslulým LST (Láska, sex a trápení). Problémy mladých s penisama, vagínama, vztahama, beďarama, rodinama, kamarádama a hromada dalšího. Neznám člověka, kterej by z dotazů a problémů neměl prdel. Ačkoliv si myslím, že nějaký dotaz určitě aspoň jednou někoho zaujal a jen předstíral srandu, ale ve skutečnosti ho vážně zajímala duševní útěcha psycholožky, na jejíž jméno si nemůžu vzpomenout - později dohledám a dodám.

Ale jak píšu, ty časy jsou pryč. Bravíčko už není. Neexistuje. Už žádný klitorisy na zádech. Žádný rychlý udělání při sexu a rada, mysli při tom na babičku.

Ještě že pořád funguje Zpovědnice. O téhle stránce jsem slyšel už hodně dávno. Nejspíš mi ji i někdo doporučoval, když jsem si právě dělal prdel z LST. Jenže až poslední měsíc na Zpovědnici těžce ulítávám. Zejména po nocích, kdy jen tak relaxačně brouzdám internetem. A jsem rád, že LST stále funguje v nějaké podobě. Že lidé různých věkových skupin stále mají problémy. Vesměs pořád ty stejné, ale někdy i příběh sám a jeho formulace zaujme.

Pro někoho, kdo už dva roky téměř nesleduje televizi a uniká tak pointě Ulice (která nikdy vlastně pointu neměla), je to příjemná vzpruha. Brouzdaliště lidských utrpení, svízelných situací, pocitů a dojmů a zoufalého volání o pomoc.

Jedna klasika -zdroj

Jinak je ale Zpovědnice úžasná stránka, díky které se tázající často dočkají rozumné a dospělé odpovědi, či rady. Najdou ale i recesisti, ať už mezi radícími, nebo těmi, co "mají problém", takže o zábavu není nouze. A co vám budem povídat, v některých tématech i mě samotného zajímá odpověď.


O šest stovek bohatší

6. října 2016 v 18:45 | Pukavčí syn |  Story


Ještě za starých Pukavčích časů jsem zmínil svoje štěstí v životě. Ať už šlo o nějaká rozhodnutí, nebo jenom nalezení zajímavého předmětu, či finančního obnosu. Pondělní náklonost štěstí mi to vše připoměla a já se hodlám s pondělním zážitkem pochlubit.

Občas se při práci v obchodě stane, že někdo zapomene klubovou kartičku, nebo deštník. Ale někdy upadne mince, jindy bankovka a někdy lístek od vratných obalů. V případě drobných mincí neváhám a okamžitě si je přivlastňuju, ale v případě bankovek už jsem zodpovědnější a čekám pár desítek minut, než se někdo ozve. Stalo se totiž jednou, že jsem na zemi pod uzenejma sejrama našel dvoustovku. Ani po dvou hodinách se nikdo nepřipoměl, tudíž jsem předpokládal, že nikomu neschází a tak jsem si ji přivlastnil.

Jenže v období před výplatou, kterým právě procházím, přijde nález finančního obnosu ještě více vhod. A protože vesmír s karmou mě milují, v pondělí jsem vybaloval paletu se zbožím, včetně laciných džusů. A jaká to náhoda, že jsem prohodil jablečný s pomerančovejma. Takže jsem musel všechno znovu přeházet, když se náhle zjevil lístek od vratných obalů. Párkrát už jsem na lístek od flašek narazil a většinou v hodnotě 3, 9, nebo 21 korun. Potěší, ale není to nic převratnýho. Jenže tenhle takřka vítěznej lístek byl za 640 korun. Čtyři narvaný přepravky. Lístek byl navíc z 29.září, takže byl zapomenutý už čtyři dny. Nebylo nad čím váhat. Týden před výplatou takovejhle dáreček, kterej mi dopřál bohatej večerní nákup a ještě mi kolegyně pětikilo vracela. Sympatická klika.