Úděl mladších generací

24. března 2015 v 22:10 | Pukavčí syn |  Myšlenky, názory, dojmy

Na Facebooku, na různých blogech nebo webech se decentně rozmohl trend, kdy my, mladí, cetiletí, slintáme nad radostmi našeho dětství a hejtujeme vymoženosti dnešních dětí. Nedávno se řešil seznam hlášek ze seriálů, pořadů, filmů, nebo pouliční sleng, kterýmu rozuměla jenom generace devadesátek.

"Morfujeme."
"Chceš si o tom promluvit?"
"Zlato, jsem doma."

Jen krátký výčet ze Strážců vesmíru, Beverly Hills 90210 a Dinosaurů.
Dvacetiletí se najednou cítili výš, než dnešní mládež, která na to jen koukala a neměla tušení, o co jde a co nás na tom tak fascinuje a rozzařuje oči nad vzpomínkama, když jsme každý sobotní ráno vstávali už v sedm hodin, aby jsme stihli další díl Pokemonů, nebo nakrmili naše hladovějící Tamagoči, který se válelo v hromadě vlastních sraček.

Ale devadesátková generace sama často prudila do starších, kteří se rozplývali nad komunismem, Michalem Davidem a manžestrákama. Je v samotném principu nějaký rozdíl, jestli člověk vlhne z třešňový éry, nebo z hraní pogů nebo z první a jako jediný kvalitní, superstár?

Není. Každá generace zažije období bůmu něčeho nového, co dotyčný baví, je to zrovna to nejlepší, co doba nabízí a protože dětsví, jak známo, utváří většinu naší osobnosti, jsou vzpomínky na okamžiky, seriály a hry z tý doby tak silným a příjemným pojítkem s fází, kdy náš život byla jedna velká radost a ne starost. Ať už je tou radostí Vláďa Menšík, Ash Ketchum, nebo Miley Cyrus.

Děti dnešních dětí si jednou budou ťukat na čelo, až jim bude otec vyprávět o dotykových telefonech: "A tos jako při psaní zprávy musel ťukat prstem na displej?"
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 StewartDon StewartDon | E-mail | Web | 23. února 2017 v 1:03 | Reagovat

wh0cd170184 <a href=http://cialis2017.us.com/>cialis</a>

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama