Leden 2015

Retro okénko #12

26. ledna 2015 v 0:00 | Pukavčí syn |  Retro okénko

Každý, kdo užíval XPéčka a zabrousil do prázdných dokumentů čerstvě nainstalovaného systému, zmerčil v Hudbě následující song, který jsem si rád pouštěl pro zlepšení nálady, i když už na mým hadru byly gigabajty mnou vybraný muziky. Melodie písně, i smyslný hlas interpreta mě vždycky vyloudil úsměv na tváři a nejednou rozhýbal kotník levý nohy do rytmu.


Islám a média

24. ledna 2015 v 19:00 | Pukavčí syn |  Myšlenky, názory, dojmy

Nejdřív si přečti tohle.

ZVRÁCENOST

Žijeme v nechutném světě plném korupce, násilí, závisti a bezohlednosti vůči ostatním lidem, živým tvorům a přírodě samotné. Nebo ne?

Už několik let nežiju v iluzi, že co mi předhodí média, je zákonitě tak, jak oni tvrdí. Sic bez důkazů, ale dík zdravému rozumu, považuju hodně informací za zcela smyšlené, jen aby podněcovaly k nenávisti vůči tomu či onomu. Současným trendem je Islám.

Média nám předhazují, že Islám je špatný a každý vyznavač tohoto náboženství je automaticky vraždící mašina, která jenom vyčkává na okamžik, kdy se vmísí mezi dav lidí a následně jí vybuchne igelitka, nebo z ní vytáhne uzinu a postřílí všechny kolem. Není tomu tak. Za žádnou cenu se nechci zastávat Islámu, stejně jako dalších náboženství, protože osobně považuju víru v "něco" nebo "někoho" za pošahanej alibismus pro konání vlastních nezodpovědných činů, ač to mnohým "věřícím" dík vymytí mozku přijde vlastně v pořádku.


PROSTĚ NĚCO POTŘEBUJOU

Ebola už očividně není trendy, lidé se jí v našich končinách přestali obávat, protože od chvíle, co "problematika" Islámu zaplavila Evropu, jsem neslyšel nebo nečetl jedinou zprávu o novém nakaženém v Evropě, nebo jinde ve světě. Nejspíš proto, že bylo příliš rozumných argumentů pro to, proč se epidemie, nebo pandemie eboly bát nemusíme - otázka podnebních podmínek a hygienických zvyků.

"Tak hele, kolegové, lidi už se černochů nebojí a zase věří svým mejdlíčkům od davu a splachovacím hajzlům. Musíme přijít s něčím, z čeho se totálně poserou a co nám nikdo po pár měsících nesmete ze stolu nějakým argumentem. Zkusíme vsadit na nenávist - tam to vždycky zabralo. Vždycky!!!"

Bohužel, většina, zejména té starší populace, stále považuje informace v Televizních novinách a Událostech za posvátné a pravdivé a tak se současný trend "smrtícího" Islámu dobře uchytil.


NIC NOVÉHO POD SLUNCEM

Upřímně, vždycky jsem měl trochu nepořádek ve východoevropských kulturách a jejich zvycích, ale za svůj krátký život jsem o podobně maskovaných hovadech slyšel už mnohokrát. A téměř pokaždé to skončilo prolitou krví. Jenom teď se z toho všeho udělala obří bublina a jakejkoliv počin radikálů z IS je ostře sledován a kritizován.

Očividně je nejaktuálnější zpráva ohledně japonských zajatců jeden velkej fejk, ale i já zpočátku trochu podlehl trendu a okamžitě začal na tyhle zvířata ve velkým nadávat. Že si nedají pokoj. Že je to tu zase.

NENÍ to tu zase - je to tu pořád. Akorát teď se prostě bude předhazovat každej zakrytej obličej jako to nejhorší, co v současnosti může být.


ODVÁDĚNÍ POZORNOSTI

Média sdělují jen to, co potřebují sdělit. Nikdy není nic uvedenou na pravou míru. Někdy se o tom nezmíní vůbec. Ze zpravodajství se stává jeden obří bulvár předhazujíc jen to, co zrovna frčí.

Prostej příklad: V televizi právě frčí sedmnáctá řada nějaké pěvecké nebo talentové soutěže a rázem jsou jejich moderátoři a porotci terčem všech fotografů, snad i těch amatérských, jenom proto, že zrovna je víc na očích a je přece totální senzace, když Leoš Mareš hodí někde šavly. Ejhle. Další série "talentů" skončí a s tím i "sláva" všech účinkujících.

Ale že se mezitím pobleje i Jiřka Bohdalová na Václaváku nikoho nezajímá. To by bylo zajímavé jen tehdy, kdyby uváděla další rádoby tolkšou na komerčním programu a lidem se tak automaticky zaryla do paměti.


JENOM TO ŠPATNÝ

Co mě ovšem na médiích domrdává úplně nejvíc, je sdělování jenom zvěrstev, hrůz a katastrof. Doprdelekurvarezavejdrát už ani ty veselý štěňátka na konci nedávaj.

Lidé pak žijí v iluzi, že se všude jenom krade, znásilňuje, dvanáctkrát bodá do hrudníků atd. To je opravdu opilej náctiletej fracek s duševní poruchou, jenž pobodá vlastní babičku kvůli Komenskýmu na gram trávy poutavější, než stejně starej náctiletej fracek, kterej pomáhá čistit přírodu od plastovýho odpadu, o víkendech navštěvuje seniory v domovech důchodců, aby jim zpestřil den? Pokud ano, tak jsem se dosud špatně učil sociální psychologii. Je přece proti zdravýmu lidskýmu rozumu, žít permanentně v obavách o vlastní život při nákupu rohlíků, než s jasnou duší procházet rozkvetlou alejí a kochat se vůní nektárku a usmívat se při tom na všechny kolem sebe.

Dost mě totiž domrdává a mrzí, že potom od starších generací slýchávám, jak jsme my, mladí, špatní, závislý na drogách a agresi, leč to ve většinovým případě není pravda. Jsou mraky mladých umělců, tvůrců, kreativců, srdečných bytostí, lásku rozdávajíc, stále se usmívajících, ale o tom nikdo v televizi ani necekne. Do informovanosti o tomhle "světě" si člověk musí hledat vlastní, složitou cestu, aby to na vlastní oči viděl a uvěřil tomu. Masová, mnohdy už automatická, nenávist, potom akorát zadupává ideály těhle mladých sluníček, který, leč by se pro radost druhých rozkrájeli, slýchají jen odmítavé, nebo i vulgární reakce.

Podvědomá obava důchodkyně, že jí chci okrást, znásilnit, zabít a pak vošukat znova, vede akorát k tomu, že mě ani nenechá se optat na cestu a nezdvořile mě pošle do prdele.


NENÍ DŮVOD K VĚTŠÍMU STRACHU NEŽ OBVYKLE

Jasně, hovada na světě byli, jsou a budou, ale vždycky jich bylo málo - to akorát zprávy dělají hovada z každého.

Pořád mám větší šanci, že umřu na zástavu srdce, že mě porazí auto na přechodu, že mě zaživa sežere vzteklinou nakaženej lemur, než že se v naší ulici odpálí "Turek v županu".


4 a.......

8. ledna 2015 v 15:30 | Pukavčí syn |  Blog

I.
Obloha zahalená rudými mraky, ze kterých se sype popel. Vzduch je horký, téměř nedýchatelný. Z dálky je slyšet hromový hluk, který se blíží. Pohlédnu nalevo a vidím hořící strom. Pohlédnu napravo a vidím hořící žirafu. Pohlédnu za sebe, vidím hořící domovy.
Hromový hluk se blíží a přidává na hlasitosti. Zem pod vrstvou popela se začíná třást. Strom se skácel, žirafa padla, budova se zřítila.
AŤ UŽ TO PŘIJDE.
Burácející ohnivá vlna se řítí proti mě. Napřímený ukazovák s prsteníkem přiložím ke rtům, následně ruku natáhnu směrem k rudým nebesům, zavřu oči a.........................

II.
Klečím na zemi a do nohavic se mi začíná vsakovat lidská krev. Celé mé tělo se chvěje. Nic nevidím. Téměř nic neslyším. Jen svůj rychlý dech spolu s dalšími. Ozve se rána. Cuknu sebou. Ozve se další. Do šátku jenž mi zakrývá oči se začnou vsakovat slzy.
Další rana. Můj dech se téměř zastavil. Další rána. Další. Další a další.
AŤ UŽ TO PŘIJDE.
Pak cítím dotek lidské ruky na své hlavě. Nezaplavuje mě příjemný pocit. Pohlcuje mě strach a.........................

III.
Čerstvý a voňavý jarní vzduch hladí mou tvář. Zavřu oči a nadechnu se nosem. Cítím šeřík. Cítím růže. Cítím strach? Cítím svobodu?
AŤ UŽ TO PŘIJDE.
.........................

IV.
Blažený pocit. Příjemné šimrání po celém těle. Energie procházející skrz mě. Natáhnu ruce a hrnu ji k sobě. Chce ke mě. Chce být u mě. Já ji přijímám a hýčkám ji tak, jako hýčká ona mne.




Vylízaná guma

7. ledna 2015 v 14:00 | Pukavčí syn |  Myšlenky, názory, dojmy

Ještě před rokem jsem se hrdě kasal, že nikdy nebudu točit vlog, ale běh času změnil moje stanovisko a už nějakou dobu se chystám k tomu, že budu další "jůtuber". Už mě neodrazuje fakt, že se najde pár píčusů, co budou kritizovat každý moje slovo, to patří ke každý branži, kdy je člověk na očích a sděluje svůj subjektivní názor na věc, nebo lidi. Jak tak ale projíždím videa kanálů Hoggy, Naprosto retardovaný, Vidrail a další, který si nepamatuju, protože je nesjíždim tak často, docela se mi dělá šoufl, že značnou řádku mojí potencionalistický fanouškovský komunity by tvořily děti. Sám o sobě moc děti nemusim, a teď nemluvím o těch nejmenších, co jenom řvou, brečí, kadí a nanejvejš mi sdělí "habaďaba". Obávám se těch, co už umí ťukat na klávesnici, zadat do prohlížeče Facebook a Youtube a aktivně se prezentují v diskuzích. Pominu-li značně zkreslenej pohled na svět, největší prasárnou je jejich gramatika a tendence rýpat a poučovat. Jasně, neni to záležitost jen dětí. Jsou mraky cetiletých, co jsou schopni prznit češtinu takovým způsobem, že Jencek Komenskej dělá v hrobě kotrmelce.

Všímám si ale, že to má bohužel dopad i na samotnou tvorbu oněch youtuberů, kteří dost svých výroků obhajují, vysvětlují, uvádějí na pravou míru, čímž kazí efekt myšlenky samotné, ke které by si člověk jinak hledal cestu, aby ji přišel na kloub. Zabijí to vtip, zabijí to skrytou pointu, zabijí to celkovej dojem z videa. A to všechno jenom kvůli pár blbečkům, kterým by jinak to video smysl nedávalo.

Zrovna Martin z kanálu Naprosto retardovaný mě tim dosírá. Je to od pohledu inteligentní člověk, který by mohl svoje názory podávat rafinovaným způsobem, který by jemu osobně byl určitě vlastní, ale protože má mezi "fanoušky" pár gum, musí to všechno prezentovat prostou a jednoduchou formou.

Nemám nic proti jednoduchosti, ale tuze rád si k pointě hledám vlastní cestu. Rajcuje mě to tajemství, v čem že vlastní tkví tahle, či ona myšlenka, nebo výrok. Nééé, on prostě "tohle řikám proto, že proto a proto". -____-

Já už jsem si teď stanovil podmínku, že nikdy nic vysvětlovat nebudu. Rád sděluju pocity, dojmy a myšlenky formou metafor, nebo je jinak zaonačím. To je můj živel a je mi jasný, že víc jak polovina lidí to pochopí špatně. Za což jsem vlastně rád, protože to eliminuje blbečky, gumy, jantary a vylízance. Člověk, jenž není schopen zachytit moje myšlenkové pochody nemá v mojí společnosti místo.

Retro okénko #11

6. ledna 2015 v 23:45 | Pukavčí syn |  Retro okénko

Éter nejlepšího rádia v metropoli, tedy rádia Expres už nějaký čas okupuje Jack White s písničkou Lazaretto, kterou hltám už od prázdnin a tak teď, když zrovna hrála, zavzpomínám na rok 2009, kdy mým ušním bubínkům poprvé lahodily tehdy ještě White Stripes...

Na Youtube je videoklip v domrdaný kvalitě

...což je škoda, páč je boží :D