"1.12.2127"

1. prosince 2014 v 21:00 | Futuravčí syn |  Povídky

Vrátil jsem se po náročném pracovním dni domů a těšil se, až si odpočinu. Svlékl jsem si kabát a pustil ho na zem. Zul jsem si boty a libovolně odkopl na podlahu do různých směrů. Sundal jsem si mikinu a pohodil jí vedle bundy. Stačilo lehké tlesknutí, soustředění se na věc a veškeré oblečení a obuv se přemístily na své místo a vyčistily se.

"Jsem doma." radoval jsem se, neboť pracovní směna která trvá 42 dní je hodně vyčerpávající a člověk se potom náramně těší z toho, že mu právě začal 18 denní víkend. Přemýšlel jsem, co si dám k pití a k jídlu.

Chuť jsem měl na Bohyni Kofolu, kterou naše populace uznává už od roku 1959. Tleskl jsem tedy a soustředil se na věc, dokud se předemnou nezjevila Bohyně Kofola s bujným poprsím ze kterého jsem následně začal srkat chutnou Kofolu.

"S trochou pomeranče, prosím." zamumlal jsem do bradavky. Z kofeinových ňader se začalo doslova vylévat kofolovské mlíčí s pomerančovou příchutí. "Ave Kofola." zvolal jsem nadšením.

Napojen už jsem byl a teď následovalo jídlo. Nebudu ale jíst ve stoje. Tleskl jsem a soustředil se na věc, dokud jsem si nepodrazil nohy a neposadil se do měkkého pohodlného gauče, který se mi zjevil za zády. Mezitím se ke mě blížil drobný asiat, kteří už bohužel vymřeli, takže si je lze jedině představit.

"Dobrý den pane, co si račte přát k jídlu?" optal se mne bravurní češtinou.
"Kung-pao z deleňouse." objednal jsem si.

Asijský čišník se vzdálil a já tleskl. Předemnou se otevřel 3D model fotbalového stadionu a já sledoval napínavé utkání, než mi donesou jídlo. To mi čišník donesl za pár minut a já se s chutí pustil do kung-paa z deleňouse. Deleňous je nevábně vypadající tvor, který připomíná tehdejšího pulce, s tím, že deleňous je 106krát větší. K jídlu se připravuje tak, že se z něj zaživa oškrábne metrová vrstva slizu a hlenu a teprve poté se může začít porcovat samotné maso, které po usmažení chutná jako nejoblíbenější maso současného konzumenta. Kupříkladu můj dnešní deleňous chutná jako grilovaný kuřecí špíz s řádnou náloží cibule. Za tohoto tvora vděčíme tehdejší vědě, která ho vypustila, a ač sice vyhubil půlku lidské populace v tehdejší době, dnes patří mezi nejchutnější tvory na Zemi.

Když jsem dojedl, natáhl jsem si nohy pod kterými se objevila vnadná modelka, na jejíž záda jsem si položil paty. Chvíli jsem přemýšlel čím završím genden, než půjdu spát, až jsem si uvědomil....mám modelku pod patama.


Probudil jsem se v druhé víkendové dekádě a cítil se příjemně odpočatě a energicky. Telepaticky jsem se spojil s pár přáteli a zval je na Vánoční hostinu.

"Kofolo Ferencichu, dneska u mě jsou Vánoce, dorazíš?" zvu prvního.
"Nazdáár Kofolo Sisisíne, si kurvička piš pičinko."

Zbožňoval jsem drsnou řeč Kofoly Ferencicha.

"Ahoj Kofolko Kerýno. Dneska pořádám Vánoce a ... prý tu budeš mít dárek, tak doraž. Chihi."
"Jéé Kofolo Sisisíne, i kdybys pořádal NejvícDrsnejSvátekSexuálněZávislých, tak ráda dorazím."

Zbožňoval jsem svou kamarádku Kerýnu.

"Kofolo Srbstýne, dneska jsou Vánoce, dorazíš?"
"Že váháš Kofolo Sisisíne."

Tři reální by mohli prozatím stačit, řekl jsem si. Případně není problém pár přátel doplnit.

I když technika za poslední roky hodně pokročila, vždy jsem byl nucen před podobným velkým svátkem restartovat svůj holopokoj.
"Dvacetšéééééééééést." zařval jsem a holopokoj se vypnul. Na chvíli jsem se ocitl v absolutní tmě.
"Tři milióóóóóny stoosumdesááááát tisíííc pětséét třicééét dváááá." zařval jsem a holopokoj se znovu spustil.

Rychle jsem tleskl, soustředil se na věc a uprostřed pokoje se zjevil vánoční stromeček, který rostl ze středu kulatého stolu na kterém bylo k dispozici deleňouse, kolik jen hrdlo ráčí. Ze stropu, který připomínal noční oblohu, se sypal jiskřivý sníh, který tak osvětloval celý zbytek místnosti.

Po chvilce dorazili mí hosté. Kofola Srbstýn a Kofola Ferencich mi donesli lahev šampvodky. Kofolka Kerýna mi přinesla bezednou svíčku.

...takhle začaly mé svátky Vánoční :)
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Kath Kath | 1. prosince 2014 v 22:56 | Reagovat

To je tak .. páni tobě fantazie fakt nechybí :D ale dobrýý (y) má to nějakou skrytou pointu nebo je to jenom "povidka" ? >:)

2 pukavcisyn pukavcisyn | 1. prosince 2014 v 22:59 | Reagovat

[1]: "jen povídka", která...snad bude pokračovat >:D

3 Kath Kath | 1. prosince 2014 v 23:02 | Reagovat

[2]: fajn.. tak pro přiště miň ženských -_- :D nebo nic nebude -_- :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama